Kňažko Milan
Po skončení průmyslové školy stavební studoval herectví na VŠMU v Bratislavě. Roky 1968–1970 strávil na stipendijním pobytu na Mezinárodní divadelní akademii v Nancy. Po návratu z Francie získal angažmá v Činoherním souboru Divadelního studia (Divadlo na Korze), kde působil jednu sezónu. Od roku 1971 byl pak patnáct let členem souboru Nové scény. V letech 1985 až 1989 byl členem Slovenského národního divadla. Vedle divadelních rolí ztvárnil i bezpočet postav na filmovém plátně. Zahrál si například ve snímcích Zajtra bude neskoro, Deň, ktorý neumrie, Život na úteku, Zánik samoty Berhof, Papilio, Dobří holubi se vracejí, Svědek umírajícího času či Normal. V říjnu 1989, po podpisu petice Několik vět, vrátil titul zasloužilý umělec jako výraz nesouhlasu s politikou tehdejšího režimu. Byl spoluorganizátorem a moderátorem listopadových mítinků v Bratislavě. Vstoupil do politického dění jako představitel hnutí Verejnosť proti násiliu. Po roce 1989 na čas hereckou kariéru přerušil a věnoval se vysoké politice. Působil jako poradce prezidenta Václava Havla, později jako ministr bez portfeje, ministr zahraničních věcí SR, místopředseda vlády SR a ministr kultury SR. K herectví se ale začal pomalu vracet již v roce 1997. Nejprve na divadelní scénu v inscenaci Kumšt, v níž byli jeho hereckými partnery Milan Lasica a Marián Labuda, později i před kameru v televizním filmu Rána z milosti, Zádušní oběť a jiných. Na svém kontě má řadu ocenění (mj. Důstojník Řádu čestné legie, Komandér Řádu umění a literatury, Státní cenu Jozefa Miloslava Hurbana). V roce 2017 obdržel také divadelní Cenu Thálie za výkon v monodramatu Shylock. V minulosti hrál pravidelně na jevišti našeho divadla Studio DVA v komedii Na fašírky mi niesahaj, která vznikla v koprodukci s bratislavským Štúdiem L+S.
