KNIHA
rubrika vzniká ve spolupráci s knihkupectvím Luxor
Tipy na čtení od Tomáše Novotného:
Paolo Sorrentino – Všichni mají pravdu
Románová prvotina jednoho z nejslavnějších filmových režisérů současnosti. Oscarem oceněný film Velká nádhera, komediální drama Mládí nebo populární seriál Mladý papež. To jsou významná díla Paola Sorrentina. Italský scénárista, režisér a herec se mimo filmovou tvorbu úspěšně věnuje i literatuře. Románový debut, ve kterém autor prostřednictvím hlavního hrdiny otevřeně mluví o Neapoli svého dětství i o té dnešní, o propletenci bohémského života, mafie a drog, byl nominován na cenu Premio Strega a je přeložen do mnoha světových jazyků.
Tipy na čtení od Radima Madeji:
Jo Nesbo: Žízeň
11. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. V Oslu dojde rychle po sobě k vraždám několika žen, které si domluvily schůzku prostřednictvím seznamky Tinder. Vyšetřovacímu týmu, jemuž nově velí Katrine Brattová, zůstává rozum stát nad způsobem, jímž byly oběti zabity, i faktem, že z míst činů vždy zmizela část jejich krve. Vrchní policejní náčelník Mikael Bellman potřebuje případ co nejrychleji vyřešit, aby mohl na kariérním žebříčku postoupit ještě výš. Proto povolá zpět Harryho Holea, který se mezitím odstěhoval k Ráchel na Holmenkollen a chtěl si užívat spokojeného manželského života a poklidného vyučování na policejní akademii. Vzhledem k brutalitě vražd mu však nic z toho dopřáno není. Okolnosti ho donutí založit alternativní vyšetřovací skupinu a pustit se po stopě. Jenže dopátrat se pravdy není vůbec jednoduché, zvláště když ho život v určitém okamžiku postaví před zásadní dilema, zda má dát přednost rodině, nebo vyšetřování. Jo Nesbo pokračuje ve stejné linii, kterou zahájil Sněhulákem a dále ji rozpracoval v Levhartovi a následujících dílech. Žízeň opět přináší svižný a dramatický děj plný překvapivých zvratů, Harryho sarkastických poznámek a svérázného chování. Harry je prostě zpět v plné síle a se vší parádou.
Neil Gaiman: Severská mytologie
Jak získal Thor své proslavené kladivo Mjölnir? Kolik světů spojuje vždyzelený jasan Yggdrasil? Kdo postavil zeď kolem Ásgardu a co bude následovat po konci světa zvaném Ragnarök? Severská mytologie převyprávěná Neilem Gaimanem nejenže odpovídá na všechny tyto otázky, ale navíc je váže do souvislého, obšírného vyprávění, v němž ožívají bohové i obři, medovina teče proudem, vlci mluví a jabloně rodí jablka nesmrtelnosti. Naprosto nepostradatelná kniha pro všechny milovníky severských mýtů, seriálu Američtí bohové i tvorby Neila Gaimana obecně.
Tip na čtení od Jiřího Ployhara:
Jerry Hopkins, Daniel Sugerman: Nikdo to tu nepřežije
Monografie o americkém rockovém zpěváku 60. let Jimu Morrisonovi a skupině The Doors autoři psali s pochopením pro morrisonovskou legendu a zároveň se snahou odmytizovat ji prezentací skutečných událostí. Nikdo to tu nepřežije je jedna z nemnoha knih, která se na život Jima Morrisona a skupiny The Doors dívá bez sentimentu, bez mýtického mlžení a s pochopením. Podle knihy byl napsán scénář k filmu The Doors režiséra Olivera Stonea.
Tip na čtení od Romana Štabrňáka:
Martin Moravec: Vladimír Beneš – Mé cesty do hlubin mozku
Upřímná zpověď našeho nejznámějšího neurochirurga. O životě, smrti, naději i zázracích moderní medicíny. Co vše víme o mozku? A co o něm naopak nikdy vědět nebudeme? Proč mozek jako jediný orgán nebolí? Dokážeme předejít těžkým nemocem, jako jsou parkinson, alzheimer, mrtvice či mozkové nádory? Má se těžce nemocným lidem podávat tvrdá pravda, nebo milosrdná lež? A měl by člověk dostat možnost sám se rozhodnout, že už nechce žít? Knižní rozhovor s lékařem, který provedl již přes osm tisíc operací a ve svém oboru patří k nejlepším na světě. V názorech je přímý a někdy i provokativní. Zároveň se nebojí přiznat, že chirurg má kromě sebevědomí často i strach. Při operacích mozku totiž o životě a smrti rozhodují milimetry. „Strach je u chirurga přítomný celou dobu zákroku. Musí být. Kdybych ho neměl, je něco špatně, asi jako by umělec řekl, že nemá trému. Chirurg beze strachu je pro pacienta obvykle nebezpečnější než vlastní onemocnění. Strach, obava, respekt, každý tomu může říkat jinak. Když tyhle pocity nemáte, ublížíte, protože vás najednou nemá co zastavit. S nadsázkou říkám, že i opici naučíte operovat, ale už ne neoperovat. Strach je brzda, která člověka donutí udělat zákrok bezpečně. A když skončíte, přijde odměna. Úleva. Radost. Pýcha. Žádná únava. Když dooperuji, mám stejný pocit, jako když Jirkovi Lábusovi skončí premiéra, padá opona a lidé tleskají. Nebo jako když dá Messi gól. Jen s tím rozdílem, že u nás na sále je to bohužel bez potlesku.“ Beneš poutavě vypráví o pacientech, doktorech, mozku samotném, lékařské etice, víře, eutanazii, výčitkách, radosti, lékařských seriálech, úplatcích ve zdravotnictví, studiích za minulého režimu, ale i o tom, jak dnes po světě jezdí lovit brouky s kamarádem Oldřichem Kaiserem.
Tip na čtení od Václava Jílka:
Pavel Taussig: Vlasta Burian – Život za smích
Za smích by dal vlastní život! Král komiků Vlasta Burian je v povědomí všech Čechů především jako filmová a divadelní hvězda na první pohled bezstarostného období první republiky. I v době okupace zářil Burian na stříbrném v plátně v českých komediích, které měly u porobeného obyvatelstva navodit pozitivní pocit a dojem idylického života v tehdejších Čechách. Kolaboroval přitom, po válce odsouzený a zostuzený Burian, anebo ne? Jaké byly poválečného osudy tohoto herce? Málo kdoví, že několik let trávil např. jako pomocná síla na krkonošské boudě… A jaký člověk vlastně byl Vlasta Burian? O tom vypráví nejnovější kniha filmového historika a badatele Pavla Taussiga. Kniha je druhým dílem volné trilogie o odvrácené straně života tří slavných českých herců, které – každého jiným způsobem – postihl totalitní režim a dohnal k životu v exilu, v zavržení, či dokonce téměř v kolaboraci. (Kniha „Hugo Haas Život jako film“ vyšla v r. 2015, titul „Jindřich Plachta Cesta do hlubin hercovy duše“ připravuje nakladatelství na podzim 2018.)
Tip na čtení od Anny Fixové:
Anna Politkovská: Ruský deník
7. listopadu 2006 byla v Moskvě čtyřmi kulkami zavražděna přední ruská nesmlouvavá kritička režimu Vladimira Putina Anna Politkovská. V její bohaté novinářské a publicistické pozůstalosti se našla i v Rusku dosud nevydaná kniha žurnalistických zápisků Ruský deník. Autorka v ní na půltisícovce stran zachycuje období od prosince 2003 do srpna 2005. Zahrnuje tedy do ní poslední ruské parlamentní volby i druhé zvolení Vladimira Putina ruským prezidentem. Víc než faktografická zjištění v ní zaujme přesná analýza důvodů, proč demokratické síly v Rusku zcela vyklidily prostor a jediným hráčem v ruské politické aréně se stal stále autokratičtěji vládnoucí prezident Putin. Ruský deník je podrobným popisem cesty současného Ruska k nové diktatuře.
Tipy na čtení od Venduly Příhodové:
Stephen Leacock: Literární poklesky
Patrně nejznámější soubor črt, povídek a literárních parodií kanadského humoristy Stephena Leacocka si během pětačtyřiceti let, jež uplynula od jeho prvního českého vydání, získal tisíce nadšených čtenářů a jeho opakované reedice jsou nejvýstižnějším potvrzením jeho nepomíjející obliby a živosti. Leacockův duchaplný a trefný humor, beroucí si na mušku s větší či menší dávkou břitkosti všemožné formy lidské pošetilosti, pokrytectví, okázalosti či snobismu, je svérázným komentářem nesrovnalostí a paradoxů světa, v němž žijeme – a i dalším generacím čtenářů se nepochybně stane zdrojem stejného potěšení, jaké jejich psaní působilo samotnému autorovi
Umberto Eco: Jak cestovati s lososem a jiné povídky
Umberto Eco byl mistrným pozorovatelem světa kolem sebe i jeho glosátorem. Jak cestovat s lososem je kniha návodů, kde autor s notnou dávkou inteligentního humoru nabízí řešení, jak se vyrovnat s nejrůznějšími nečekanými i standardními, ale nežádoucími situacemi, jež život přináší: jak strávit inteligentní prázdniny, jak nepoužívat mobilní telefon, jak nemluvit o fotbale, jak se vyhnout nakažlivým chorobám, jak jíst v letadle, jak cestovat v amerických vlacích a mnoho dalších.
Jaroslav Foglar: Záhada hlavolamu
Klub Rychlých šípů je zpět! První díl stínadelské trilogie s ilustracemi Jiřího Gruse. V temných Stínadlech se cosi dalo do pohybu! Klub Rychlých šípů – Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka – u toho nesmí chybět! Když chlapci poznají příběh zámečnického učně Jana Tleskače, podniknou nebezpečnou výpravu na nepřátelské území, kde je ukryt plán létajícího kola. Ten má být schovaný v kovovém hlavolamu ježek v kleci. Rychlé šípy to však nebudou mít jednoduché. Stínadlům totiž vládce drsná parta Vontů…
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol
Slavný příběh o spalovači mrtvol, podivínském Karlu Kopfrkinglovi, je podobenstvím o patologickém vývoji malého člověka k přijetí zla. Filmové zpracování z roku 1968 patří ke zlatému fondu české kinematografie.
Jostein Gaarden: Sofiin svět
Slavný román o dějinách filosofie. Román o dějinách filosofie. Norský učitel kombinací zdánlivě neatraktivních témat, jako jsou dějiny filosofie a příběh dospívání patnáctileté dívky, vytvořil knížku, která slaví mezi čtenáři neuvěřitelný úspěch. V roce 1995 se stala nejprodávanější knihou na světě.
Antoine de Saint-Exupéry: Citadela
Cenu má pouze cesta. Pouze ona trvá…“ Bohatství Citadely spočívá především v neobyčejné intenzitě a hloubce, do níž Saint-Exupéry postupně proniká neustálými návraty k základním tématům lidské existence – lásce, přátelství, věrnosti, službě, společenství a tvorbě. V dnešní době, tak poznamenané rozptýleností, spěchem a přebytkem slov a obrazů, zakrývajících vnitřní prázdnotu, zní poselství Citadely zvláště aktuálně.
Tip na čtení od Sabiny Remundové:
José Pijoan – Dějiny umění
Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. První svazek zavede čtenáře do samých počátků výtvarné tvorby v hlubinách pravěku, za kulturou starého Egypta a Íránu, za uměním sumerským, akkadským, babylonským a asyrským i za památkami předkolumbovské Ameriky.
Tipy na čtení od Ivany Chýlkové:
Alena Mornštajnová – Hana
Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným. Jenže co když je přesto nevinen? Co když je to všechno jen shoda okolností a člověk je pouze bezmocným nástrojem osudu?
Kateřina Tučková – Žítkovské bohyně
Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat – prosit Boha o pomoc. A jeho zásahům i trošku dopomoci… Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily tu svou?
Kateřina Tučková – Vyhnání Gerty Schnirch
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta“ společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.
Dita Táborská – Malinka
Narodila se v porodnici, přesto je úředně nalezenec. Když ji totiž Ina s Jaromírem ke svým dvěma biologicky vlastním synům adoptovali, měla téměř ve všech kolonkách rodného listu vepsán údaj „Nezjištěno“. Ina rozuměla trápením, která Malce její složitý příběh přinášel. Toužila stát při ní, ale mnohdy to zkrátka nevyšlo. Dvaadvacetiletá Malka se dostává do nečekané životní situace, která ji nutí zaplnit prázdná místa svého života a odpovědět si na otázku, co vlastně dělá mámu mámou. Čtyřicetiletá Alice tohle promýšlet nepotřebuje — zřetelně to vnímá svou intuicí, avšak složité konstelace mateřství, do kterých se dostává, jsou i pro ni nečekanou výzvou. Otcem dítěte, které obě ženy spojí, je Alicin manžel Roman, jenž po dítěti hluboce touží. Román Malinka je především svižně a vtipně vyprávěný příběh, který s nesmlouvavou naléhavostí zobrazuje krizi lidské identity, zamýšlí se nad její podstatou a právem na ni. Rodičovství v mnoha podobách se v něm vymyká definicím. Postavy románu se navzájem potřebují k životu, ale ten je často škodolibě plácá přes prsty.
Dita Táborská – Běsa
Běla a Sabina vyrůstaly jako dokonale na sebe napojená jednovaječná dvojčata — dokud jejich symbiózu nezačala rozežírat drogová závislost. Jejich matka prožila svůj život v paralyzujícím smutku z osudu jedné dcery a v marné snaze zakrýt ho před tou druhou, která svůj život takříkajíc zvládla. Ve stejném roce jako obě dívky se v české vesnici na Ukrajině narodil Vitalij, který se rozhodl řešit neutěšenou ekonomickou situaci odjezdem do vysněného Česka, země svých dávných předků. Práci dostával od Luboše, obchodníka s bílým masem, který jednou dostal odvážný nápad…
Petra Dvořáková – Dědina
Hranice rozorané mezi poli i lidmi. Hospoda, malá prodejna, zabíjačky… a sám život. Nevěra a jeden nezdařený pohřeb. Nemoderní výchovné metody a rozšlápnuté kuře. Babka s dědkem srostlí jak dva stromy. Život, tady ještě stále spjatý s půdou, zvířaty a hospodařením. To všechno je Dědina, tragikomický příběh vyprávěný očima jejích obyvatel.
Karin Lednická – Šikmý kostel
Románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921.
Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě – také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavných budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů, jejichž drsnost je pro dnešního čtenáře v mnoha ohledech téměř nepředstavitelná.