Vášáryová Emília
Rodačka ze slovenské obce Horná Štubňa vyrůstala spolu se svou mladší sestrou Magdou ve vzdělaném rodinném kruhu a osvíceném kulturním prostředí. Od dětství se věnovala gymnastice. Po absolvování střední školy vystudovala herecký obor na Vysoké škole múzických umení v Bratislavě (1963) a stala se členkou souboru Nové scény. V roce 1964 přijala angažmá v činohře Slovenského národného divadla v Bratislavě, kde působí dodnes. Na Divadelní fakultě VŠMU, kde mnoho let vyučuje, odchovala celou řadu adeptů hereckého umění a v roce 1999 získala titul vysokoškolské profesorky. V šedesátých letech do povědomí diváků nesmazatelně vstoupila po boku Jana Wericha v Jasného komedii Až přijde kocour. Následovaly desítky velkých rolí (ve slovenském i českém filmu a televizi), až k těm známým z posledních let – v Pelíšcích, Horem pádem, Václavovi, Evě Nové či Masarykovi. Zejména po roce 1990 se jí dostalo mnoha ocenění za divadelní a filmové role. Získala Cenu Nadace Alfréda Radoka, Krišťálové krídlo, opakovaně cenu DOSKY, Cenu Jozefa Kronera, Českého lva, Cenu Literárneho fondu, Cenu Karla Čapka a další. V roce 2000 byla ve slovenské novinářské anketě obdařena titulem Herečka století. Český prezident Václav Havel jí v roce 2003 udělil Medaili za zásluhy. V roce 2023 získala Cenu Thálie za celoživotní dílo. V divadle Studio DVA jsme ji v minulosti mohli vídat např. v představeních Odvrátená strana mesiaca (Divadlo GUnaGU) či Rybárik kráľovský a Život na trikrát (Štúdio L+S).
Podílí se na těchto inscenacích:
Milostné dopisy