Janžurová Iva
Po studiích herectví na DAMU v Praze nastoupila v roce 1963 do svého prvního angažmá v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Po roce přešla do Vinohradského divadla, kde setrvala třiadvacet let. Když přišla v roce 1987 do činohry Národního divadla, byla už vyzrálou herečkou. Za uplynulých více než třicet let zde vytvořila dlouhou řadu různorodých postav. Z těch posledních jmenujme postavu Šošany ve hře Mikve (režie M. Dočekal) a Alžbětu II. v Audienci u královny (režie A. Nellis). Iva Janžurová je držitelkou mnoha cen: na filmovém festivalu v Soči ceny za nejlepší ženský herecký výkon ve filmu Ene bene, Cen Thálie a Alfréda Radoka (1998), Český lev (1998, 2002), Týtý (2014). V roce 2006 byla oceněna Medailí za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění, Křišťálový globus za celoživotní přínos české kinematografii na MFF v Karlových Varech získala v roce 2015. Roku 2021 získala Thálii za celoživotní mistrovství v oboru činohra. Již v 60. letech se proslavila rolemi ve filmech – Kočár do Vídně a v komediích Pension pro svobodné pány, Svatba jako řemen, Světáci. Počátkem 70. let po trojroli v těle paní Kelettiové v komedii Pane, vy jste vdova (za kterou dostala Cenu pro nejlepší herečku na MMF fantastických filmů v Terstu) ztvárnila dramatické role ve filmech J. Herze Petrolejové lampy a Morgiana. V 70. a 80. letech byly její filmové nabídky omezovány z politických důvodů, ale přece jen ji dokázali režiséři některých komediálních projektů prosadit, a tak jsme ji mohli vidět v oblíbených komediích jako např. Zítra to roztočíme, drahoušku, Marečku, podejte mi pero nebo Což takhle dát si špenát. Objevila se také v televizních filmech, např. Na psí knížku, Maryška (oba scénáře pro ni napsala její dcera Sabina Remundová), Ikarův pád – ve spolupráci s režisérem Františkem Filipem – vytvořila v televizi mnoho rolí. Nechybí ani ve výrazných postavách pohádek Strach má velké oči, O princezně, která ráčkovala a mohli bychom jmenovat další. Z televizních seriálů zmiňme alespoň Elišku a její rod, Píseň pro Rudolfa III., Sňatky z rozumu nebo seriál Nemocnice na kraji města. Často působila i ve scénkách zábavných pořadů (její prodavačku vstupenek z Holzmannovy scénky „Včera, dnes a zítra“ není asi potřeba připomínat). V posledních letech ji mohli diváci vidět např. ve filmech Teroristka či Velká premiéra.
Podílí se na těchto inscenacích:
Jezinky a bezinky