Ani komedie, ani drama, ani tragédie, ani muzikál, ale rozhovory. To je to nejběžnější, s čím se v životě potkáváme. Potřeba mluvit s někým. Vyměňovat si názory. Nebo se jen utvrzovat ve vlastním přesvědčení. Nebo zůstávat v přesvědčení, že před námi na to ještě nikdo nepřišel.

Hra je inspirovaná texty Jevgenije Griškovce, v Rusku nesmírně populárního dramatika a herce. Milan Lasica k tomu dodává: "Z jeho textů jsem si vybíral podle chuti. Někdy témata, nebo formulace a někdy také nic. Například scénka telefonický rozhovor vznikla už v roce 1966, tedy ještě před narozením J. Griškovce a hráli jsme ji s Julou Satinským v programu Večer pro dva."

Představení je věnované památce Júliuse Satinského a Jaroslava Filipa.

Fotografie z představení

Fotografie z premiéry